Naštvanost...
5. prosince 2011 v 15:23 | Barů
|
That´s Me
Zrovna včera jsem měla hroozný, ale i nádherný den..
Jelikož jsem v lázních tak za mnou přijel můj přítel.. To bylo na tom to nejkrásnější.. Měli jsme obídek, povídali si, mazlili se a dokážete si představit co bylo dál.. Zdůrazňovat se to nemusí :-D
Ale večer.. Vzala jsem nabíječku na notebook a zapojila do elektriky. To by ještě nebylo tak dramatické, kdyby jsem si ten notebook neschodila z docela poměrné výšky.. Najednou odletěl kus počítače a přestala jít obrazovka.. Myslela jsem na to nejhorší a tak jsem se opřela o hranu stolu a doslova jsem si mrdla hlavou do té hrany toho stolu.. Trošku jsem si rozrazila hlavu a mám tam bouli. Ale nic vážnějšího.. Počítač zatím jde..
V noci jsme si na pokoji s holkama povídali u duchách a najednou z ničehožnic se rozsvítil mobil. Mysleli jsme, že třeba přišla zpráva, ale nic. Jen tak se rozsvítil..
Dneska mám pořád pocit jako kdyby za mnou pořád někdo chodil, hladil mě po vlasech a jako by pořád někdo stál za mnou, ale když se otočím tak tam NIKDO není?! Na duchy věřím, ale přijde mi to trošku.. Eh jak to jen říct.. Divné!
Má pro to někdo vysvětlení?!
Only me
2. prosince 2011 v 21:02 | Barů
|
That´s Me
Takže..
Ahoj, jmenuji se Barča, jak jste asi poznali z autora, kde jsem napsaná.
Do tohoto blogu bych moc ráda psala své pocity.
Blog jsem si založila vlastně jen kvůli tomu, že se dnes cítím tak hrozně na dně, že stačí jen malá špatná zpráva a budu na dně nejhlubšího oceánu.. Stala se ta věc, že jsem od mala nepochopitelné dítě.. Není to tím, že by nechápal někdo mě, ale že já nechápu ostatní. Přítel Honza (28) přišel pozdě na Skype a to měl jít zase za nedlouho pryč. Byla jsem trošku naštvaná, protože mi přišlo líto, že je pro něj všechno přednější než já. Začala jsem si říkal všechno co mě napadlo.. Že jsem blbá, ošklivá, pitomá a podobně.. Však si řekněte, kdo toto z vás nezažil. Prošli jsme si tím snad všichni..
Chodím do druháku na střední škole a jelikož jsem měla v srpnu operaci cysty ovaria, jsem v lázních. Jenže co je mi to platné, když skoro propadám. Dnes mi mamka oznámila zprávu tu, že mám 3x za 4.. Jenže proč? Například z konverzace nemá právo mi dávat za 4, když ve Studentském průkazu nemám ani fň.. Vracím se 14.12. a jak se asi mám naučivo pro druhák, když jsem měsíc chyběla? Je to zrada..
Jsem asi jen opravdu blbá.. Pokusím se o to, aby se to alespoň trošku změnilo.. Těmito všemi problémy a nervama, jsem pomalu přestala jíst a zhubla o 2 kila.. Vím, že vám to přijde asi trapné co tady píši, jenže pro mě je docela příjemné se vyzpovídat někam, kdo mě nezná. Ale ráda bych, kdyby se někdo přidal s podobnými pocity. Dnes je v lázních diskotéka.. Šli tam i mé dvě spolubydlící, které si říkají mé nejlepší kamarádky. Jenže já se říkdím podle citátu.. Přítel je ten, kdo přijde, když celý svět odešel.. Bohužel, ale sedím na pokoji uplně sama..